TÁBOROVÝ DENÍK 2010 - stavba Velké Karlovice

18.07.2010 10:36

STAVBA 2. – 4. 7. 2010

 

Den I.

 

Začal červenec, začaly prázdniny a tím pádem se dal do pohybu i skautský národ. Středisko Lidečko nevyjímaje, přestože některé záležitosti je potřebné zařídit eště před výjezdem stavební prospektorské skupiny v průběhu června.

            Stavební družstvo vyrazilo k tábořišti v pátek po sedmé hodině ranní s úplně moc přeplněnýma autkama i s povozem. Nebýt kvalitních svárů na plechových škatulách motorových kočárů tak sa pod množstvím materiálu rozletíja jak přefúkaný balónek. Skupina stavebníků byla složena přibližně z desíti lidí. Jmenovitě – Totalgym, Cvak, Lidu, Aidam, Tonda, Honza Strýčků, David Janáč, Jindra Surovec, Pana Svetra a Já. Na místě činu nás ještě očekávali dva zástupci z Hrozenkova.

Tepla bylo dosti. Nejspíš sa topilo bukovým dřevem. Ech a to nás čekaly v příštích dnech teploty ostravských vysokých pecí. Alespoň jsme netrpěli omrzlinami a podobnými neduhy zimních měsíců.

  První úkol bylo vysmýčit z kuchyně a přístavku fšecky heblata co tam byly – podsady, podlahy, rámy, bedny a mnohé další. Poté nás čekaly další a další úkoly a mety, které bylo potřeba překonat. Velký problém nastal při skládání podlah a rámu dohromady. Přestože byly z větší části popsány číslama navzájem si korespondujícími bylo luštitelom těchto hlavolamů proti vůli se jimi řídit. Co na to říct – dobře jim tak a mně též, že sem je v minulých dobách neoznačil lepšejc. Po umístění fšech podlah a rámů na místa se započalo s osazováním podsad. To už naštěstí nebyl nervy drápající proces. Už je v tomto procesu cvik. Pak postýlky a výztuhy pod celty…

A pak? No, co pak? Pak celty…ale kdeže. Celty přišly ke slovu až po náročné operaci impregnování parafinovou emulzí. Bylo potřebné vyzkoušet několik technologických postupů: natírání na stanech, na výztuhách nebo na zemi. Z nichž jako nejlepší vykrystalizoval postup natírání na zemi. Díky slečnám, které se ujaly této natírací oběti. Co následovalo a probíhalo souběžně – třebas výkop vsakovačky, odpadovky, při které se narazilo na starší verzi, upravit kuchyň do použitelného stavu, kamna, komín, umývárka na potůčku a pak největší zděšení…výkop nové latríny a přenos budky Prďalky nad novou díru.

Pracovalo se tak do páté možná šesté hodiny. Pak už nebylo vůle ani síly pokračovat dál. Věčeřa probíhala jak na haličské frontě…každý sám za sebe. Kdo měl sílu si zahrál BENG – někteří jazykové tvrdí, že BANG, ale co už. Noční křepčení probíhalo až do pozdních nočních hodin…Klekánica asi byla na dovolené, že výrostky nechala bez povšimnutí.

 

                                                                          Bomba, v.h, v.r

 

Den II.

 

Další den každý vstává podle seba. Žádné horečné závody. Ráno přijel nazpátek Cvak s Filipem, Sekirků a Veruniskem Hankovým. Opět sa impregnuje jako o život. To ano, jako f trúbě, enom ten pekáč chybí. Pana Svetra s Cvakem se úspěšně pokouší setřít a vymyt celoroční pel z nádobí, které si hovělo po celou zimu v bednách. Přátelé chlorečnan sodný a hydroxid sodný vydatně pomáhají.

            K poledni doráží hlavní zásilka dne, hangár, ještě voňavý a bílučký jak čerstvě padlé sněžisko. Doprovází ho Marek aj s rodinů. Ogárci chců pomáhat, co jim síly a ručičky dovolíja. Mamka též, ale se šněrováním ji to moc nejde. Nachystat slůpky, díry s trnama, sešněrovat díly skautského šapitó a hej rup a stojí. Šikovní sme to junáci uplně všichni :-)

            A další záludnost dnešního dňa – přemístit latrínisko nad novů díru. Práca pro jeřáb to je a nee pro jemné lidské bytosti. Navšechno štěstí sa nikomu nepodařilo prozkoumat obsah staré. Ne jako minule jednomu kolegovi…pravda nespadl tam loni ale nebylo od tohoto nevoňavého pádu daleko.

            Slunéčko pořád vypéká co može. By mňa zajímalo, kde je ten písek a velblódi. Pokračuje se ve vybavování hangáru stolcama a lavičkami. Nové trubky sedíja jako ulité. I podařilo se je seřadit v rozumném pořádku a rovině – vpravdě valašské! Ikdyž jedna lavička sa musela v budoucnu podvakrát vyspravovat. Hold dobře živené děti :-)

Na oběd se spořádala polévečka z francouzských zemí. Ňamka po takovém pracovním dni. Ku večeru několik členů stavebních čet odjíždí na lepší nazpět do Lidečka. Zbytek zostává a hraje opět Benga. Dobrů noc, jenom zbývá dodat.

 

                                                                             Bomba, v.h, v.r

 

Den II.1/2

 

Na snídaňu máme kakalo z plnotučného mléka s vánočků a mazancem. To jako by sme pili dvanáctečku z Plzně. Zbývá jen půl dňa k dokončení některých drobností. Zostali sme jen Já a mladší generace.

Dodělali sme lavičky, přichystali nástěnku politického přehledu v šapitó. Vyhledání místa pro stožár, byl docela problém. Kamenitý kraj toto. Natřikráte sme hledali místo a špatně. Jeden výkop sme museli uplně zasypat. Sysifóska práca. U druhého sme použili těžkou donucovací techniku, kladiva bacátka, trubky rozbíječky a krumpáča jako extrahovala. Podařilo se vyhloubit dirku do výšky půli stehen. I to sme švarní horníci! Vztyčení a osazení stožáru byla v tomto kroku jenom formální záležitost a pak frček a vlajka sa třepoce. Jěště sme osadili pár palet jako podlahu před kuchyňů, držáky na odpadové pytle, dodláždění umývárky placákama, poslepování kozy na řezání a je hotovo.

Děti už jsou za humny…spíš za lesem. Dup, dup dup.

 

                                                                           Bomba, v.h, v.r

 

 

Zpět